Otavská vinička

Roubování  - dřevitý roub do zeleného letorostu 

Použil jsem metodu roubování "do rozštěpu", kdy se dřevitý klín s očkem zasune do podélně rozříznuté podnože. V literatuře se doporučuje, aby podnožový výhon byl již ve stádiu počínajícího zdřevnatění, což se na příčném řezu projevuje vytvářením dřevitých vláken v obvodových partiích, přičemž střed letorostu zůstává ještě bylinný (gelovitý).  Rouby se odebírají z řízků, které by měly být nenarašené. V takovém stavu je můžeme uchovat od zimy až do počátku léta v ledničce, zabalené do mokrého papíru a igelitu. Roubování do rozštěpu je celkem jednoduché, dbáme na rovinnost styčných ploch, aby roub těsně "přisedl" do zářezu v podnoži. Pozor - podnožový výhon je třeba zakrátit a vytvořit v něm roubovací podélný zářez tak, aby vložený roub zaujímal přibližně polohu původního odstřiženého očka (obvodová poloha oček na letorostech bývá střídavá, cik - cak). Roubování by mělo proběhnout rychle, bez zbytečného otálení, aby řezné plochy před vložením štěpu do podnože nezaschly (řezné plochy je možno ovlhčit čistou vodou). Naroubované části je vhodné přistínit, aby štěpy nebyly vysušovány poledním sluncem. Zakrytí štěpu igelitovým sáčkem pro zvýšení vlhkosti jsem nezkoušel. Po naroubování je účelné průběžně vylamovat všechny rašící konkurenční výhonky a zálistky z podnožového výhonu, případně i z celé podnože, aby míza přednostně proudila do naštěpovaného spoje. Očka na roubech by měla začít rašit přibližně po čtrnácti dnech až měsíci. U mne narostly z naroubovaných oček do konce sezony výhony dlouhé přibližně metr, možná i delší a jejich pupeny stihly kvalitně vyzrát.

Roubování  - dřevitý roub do loňského dřevitého výhonu 

Je potřebné mít z loňského roku zapěstovaný vhodný výhon, v mém případě to byl výhon vyrůstající od paty keře, který by měl nahradit  původní kmínek. Je však možno použít libovolný jiný výhon (réví). Jinak v principu je postup zcela stejný, jako při roubování do zeleného. Akci jsem provedl v polovině května 2014, opět metodou do rozštěpu (pravděpodobně ještě spolehlivější by bylo roubování jazýčkovou kopulací - anglická kopulace). Zkoušel jsem to pouze na jednom výhonu. Seříznutý výhon ještě dost silně slzel. Naroubované očko začalo rašit asi po měsíci, nejprve sice trochu liknavě, ale pak se rozjelo a do konce roku z něho narostl letorost dlouhý asi ¾ až 1 metr. Nový letorostík stihl řádně vyzrát a z jeho pupenů v sezoně 2015 normálně raší plodné výhony. Přiznám se, že v tomto případě jsem do zdárného ujmutí roubu příliš mnoho nadějí nevkládal, o to příjemnější bylo mé překvapení, že se to úspěšně povedlo.

Bylo by vhodné porovnat spolehlivost ujímání obou výše uvedených způsobů - roubování do zeleného letorostu a roubování do dřevitého jednoročního výhonu. K tomu však momentálně nemám dostatek příležitostí v podobě vhodných starších podnoží, určených k přeštěpování. Možná se k tomu dostanu někdy v budoucnu, až začnu ve větší míře obměňovat odůdy a řešit výměnu těch, které se neosvědčily.