Virová onemocnění
Tento textík jsem sebevědomě sepsal, aniž bych měl o virových chorobách révy potřebné základní znalosti. Proto článek může obsahovat a pravděpodobně i obsahuje určité faktické nepřesnosti a mylně spekulativní závěry.
S virovým onemocněním na révě jsem se osobně zatím setkal jen jednou. Naštěstí. Přihodilo se to za docela záhadných okolností a konec příběhu zůstal do jisté míry otevřený. Virové onemocnění se nenadále objevilo na dvou keřích - Kodrjance a Vostorgu, vysazených vedle sebe na zahradě u rodičů v Brně. Obě roubované sazenice byly zakoupeny v na jaře 2009 v Zahradnictví Droždín. Po vysazení začaly pěkně růst a ve druhém roce se na nich již objevila prvá panenská úroda. V místě konání tohoto příběhu je totiž dobře úživná půda, ostatně městská čtvrť se jmenuje příznačně Černá pole, takže se tam díky ní i teplu všemu rostlinstvu dobře daří. I v následujícím roce rostl Vostorg doslova jako divoch, vyhnal silné dlouhé letorosty, úroda byla velmi pěkná a Kodrjanka v ničem také příliš nezaostávala. Domácí pěstitelé byli s úvodními výsledky myslím spokojeni a těšili se na příští bohaté úrody.
Zlom nastal tuším ve čtvrtém roce od vysazení. Na jaře se pupenům Vostorgu podezřele dlouho nechtělo vyrašit a když přece jenom vyrašily, letorosty rostly slabě a neduživě, listy na nich malé. Jakoby keř najednou ztratil veškerou energii, kterou před tím překypoval. I bylo mi podsunuto obvinění, že jsem to blbě ostřihal (rozuměj - příliš). No nic. Keř pak sice ještě nasadil květy a odkvetl, ale protože se letorosty i v průběhu léta vyvíjely špatně, raději jsem střapečky k nelibosti vládce zahrady odstranil. V porovnání s předešlou sezonou nastal v intenzitě růstu keře propastný rozdíl.
Vedle rostoucí Kodrjanka nejprve začala stejnou sezonu bez zjevných problémů, ovšem přibližně od konce června jsme u ní také zaznamenali anomálii v podobě netypicky bledých a postupně červenajících listů. Červenání se v průběhu léta stupňovalo a v září byl už keř kompletně purpurově rudý. Růst letorostů se od fáze zjištěného červenání významně zpomalil a později zcela zastavil.
U Kodrjanky jsem původně pojal podezření na chlorózu, způsobenou například nedostatkem draslíku či hořčíku, i když vizuální projev deficitu ve výživě nebyl zcela typický. S přispěním významné informace od vinařského přítele ze severu Čech jsem se dostal na stopu virového onemocnění. Rozhodl jsem se, že oba keře nechám odborně vyšetřit. Přiznávám se, že předtím jsem nějaké virové problémy vůbec neřešil, sice jsem o jakýchsi virech cosi někde zachytil, ale žil jsem v bláhovém domnění, že jakožto drobného pěstitele se mne tyto problémy absolutně netýkají. A teď najednou toto! Sehnal jsem kontakt na odborné pracoviště MZLU v Brně, kde se laboratorní testy na viry a bakterie provádějí. (Jiné odborné pracoviště v naší republice pravděpodobně neexistuje)? Jakožto nebrňák jsem s laboratoří dohodl způsob předání listových vzorků k expertize, který byl bohužel i vzhledem k povaze biologického materiálu pro obě strany mírně komplikovaný.
Výsledek analýzy jsem získal až po drobné urgenci, resumé však potvrdilo neblahou předtuchu, cituji:
- U vzorku Vostorgu byla zjištěna svinutka typu 3 a svinutka typu 1. Na GVA je jen podezřelý, výsledek není 100%.
- U Kodrjanky nebyl zjištěn žádný virus, ale s velkou pravděpodobností je tento výsledek falešně negativní, protože vzorek byl už opravdu hodně červený a pletiva už nebyla v optimálním stavu pro detekci virů. Jediný tento vzorek nechával zakalené jamky na mikrotitračních deskách i po promytí, takže určitě nebyl v pořádku. Stolbur jsme proto netestovali.
(Na vysvětlenou - problémy s vyšetřením u Kodrjanky tkvěly v tom, že pro analýzu je třeba dodat vyzrálé zelené listy z období konce vegetačního cyklu, odebrané nejlépe ze středu letorostů. Takové se však v době odběru vzorků na již totálně červeném keři nevyskytovaly).
Doporučené řešení - pila, motyka. Virová infekce je prakticky neléčitelná.
Tož tak. I když výsledek u Kodrjanky nepotvrdil virovou nákazu, podle vizuálních indicií jsem si ji stanovil sám, jako virus A (GVA - Grapevine Leafroll Virus). Viz např. zde:
http://zahradaweb.cz/vyznamne-rozsireni-viroveho-patogenu-gva-v-ceskych-vinicich/
Vzhled listů naší Kodrjanky byl totiž naprosto stejný jako u keřů s touto nemocí na fotografiích z internetu.
Naproti tomu, vzhled listů Vostorgu dle mého názoru příliš svinutce neodpovídal. Žádných podvinutých okrajů jsem si na listech nevšiml. Pro zdravou rostlinu netypický byl pouze výrazně zakrnělý růst letorostů i malá velikost listů. Bohužel, z té doby nemám žádnou pořádnou fotku, která by tehdejší stav Vostorgu hodnověrně dokumentovala.
Jak už jsem zmínil, předání vzorků laboratoři bylo trochu složité. Překvapilo mne, že původně živá korespondence mezi mnou a laboratoří po předání vzorku laboratoři a získání zaurgovaného výsledku, ze strany laboratoře překvapivě a záhadně zcela ustala, takže se mi dokonce ani při vší snaze nepodařilo vyrovnat můj finanční závazek. Pojal jsem proto určitou pochybnost, jak to tenkrát s tím vyšetřením listů vlastně bylo a jestli se jejich vzorek vůbec do laboratoře dostal (?) … a jestli třeba ona diagnóza náhodou nebyla stanovena jen na základě mnou popisovaných indicií a zaslaných fotek? Toto je právě ona tajemná záhada s otevřeným koncem, kterou už asi nikdo nerozluští a já nyní už jen mohu dumat, jak to tehdy bylo, či nebylo. A na konečném řešení problému to nic nemění , ke slovu by přišla motyka tak jako tak.
Na internetu lze nalézt odkazy na články, pojednávající o stavu virové promořenosti našich i zahraničních vinic. Často se stává, že v relativně zdravé vinici najednou tu a tam jednotlivý keř zčervená, začnou se mu podezřele kroutit listy, zakrní, zežloutne, uschne. Stává se to běžně i u jednotlivého keře někde uprostřed výsadby. Je známo, že virová infekce se přenáší prostřednictvím savých škůdců, u révy literatura za hlavní přenašeče označuje červce.
Kladu si otázku, jak by se doprostřed hektarové vinice mohl takový infikovaný bezkřídlý členovec dostat, to by musel umět létat a přeletět bez povšimnutí desítky jiných keřů nebo by musel být přeborníkem v dálkových pochodech. Tomu se mi nechce příliš věřit. Spíš si myslím, že v uvedených případech, kdy se výskyt infekce projevil zcela izolovaně, jsme si viry přinesli domů už s novými sazenicemi a problém nastal ještě před jejich vysazením. Oba naše nemocné keře pocházely s největší pravděpodobností ze stejného zdroje, odkud byly distribuovány do maloprodeje v Droždíně a já předpokládám, že infekce vznikla právě už u výrobce. Jeví se mi to jako nejvíc pravděpodobné. V blízkém okolí místa výsadby totiž nerostou žádné rostliny, ze kterých by mohla být nákaza prostřednictvím parazitických škůdců přenesena (prý jen rostliny lilkovité mohou hostit stejné viry jako réva), výsadba révy je na tomto místě od okolí zcela izolovaná. Na stejném, rozlohou nevelkém pozemku sice roste opodál několik jiných námi vysazených révových keřů, které byly vysazeny později a pocházely z jiných zdrojů, ale tyto rostou zcela zdravě. Pokud by se v daném místě vyskytoval aktivní přenašeč infekce, musely by přece také onemocnět anebo by musely onemocnět keře, které jsme následně vysadili na místo po původní dvojici zavirovaných. To se ale nestalo. Nabízí se tedy vysvětlení, že choroba se naplno rozvinula s tříletým opožděním proto, že někdy v širším období klidové vegetační fáze, zahrnující zimní období 2011/2012 nastal neznámý spouštěcí faktor, který infikované rostliny významně oslabil a tím umožnil virům přejít z fáze latentní do akutní, pro rostliny nezvladatelné. Jen pro zajímavost, ze stejného zdroje pocházely i další sazenice stejných odrůd, které jsem si vysadil doma v Jižních Čechách. Ani jedna z nich se nedožila třetí sezony, když mi na jaře pomalu uschly. Přítomnost a faktický vliv virů na tuto událost však prokázat nemohu a dávat mezi oba případy rovnítko by ode mne bylo neobjektivní.
Nepříjemné je, že máme vinice docela hodně promořené různými viry, konstatuje to mj. i článek z výše uvedeného odkazu. Keře dokážou s viry dlouhodobě žít a dokážou infekci dlouhodobě tolerovat, takže pěstitel si toho ani nepovšimne a povšimnout prakticky nemůže. Žijeme s tím a hřešíme na to. Když starší keř akutně onemocní, žádný pěstitel prakticky není schopen dokázat, odkud se viróza vzala. Zlotřilý výrobce sazenic totiž v sebeobraně logicky vždy vyřkne zhruba tato slova: "Nuže, dokažte mi pane, že se tam virus dostal z mé infikované podnože, kterou jsem při roubování použil. Vždyť se tam mohl klidně dostat i z támhleté přisáté puklice! Proveďte si tedy nejprve vyšetření na bezviróznost u všech puklic a breberek, které byly na rostlině přisáty od okamžiku jejího prvotního vysazení. Pak se můžeme bavit dál".
Je otázkou, zda všichni producenti výsadbového materiálu, kteří ve velkém dodávají výpěstky do obchodní sítě, poctivě testují své matečné rostliny na bezviróznost. Měli by, přikazuje jim to zákonný předpis. Kontroluje to vůbec někdo? Nevím, myslím si, že spíše ne, než ano. To by musela existovat nějaká akreditovaná laboratoř s pravomocí odběru vzorků a s pravomocí udělovat postihy, včetně nařízené likvidace celé produkce. Něco na způsob mezinárodní antidopingové agentury WADA, která systematicky kontroluje všechny vrcholové sportovce. Pokud takováhle inštituce u nás aktivně nepůsobí, tak proč si honit tričko? S viry se přece dá žít, a že někomu občas zdechne nějaký keřík nebo dva, nikoho o střechu nad hlavou nepřipraví. Takže si dál v dobré víře kupujeme roubované zavoskované sazenice, někdy s popsanou visačkou, jindy bez. (Ty z Droždína byly bez ní). A občas se nepřízní osudu stane, že nám po "X" letech nějaký keř zčervená, či nenadále zababčí. A my si marně lámeme hlavu, čím to jen může být…?
Náhledy fotografií ze složky Viry
