Otavská vinička

Stručně zde popíšu svůj zcela primitivní postup výroby bílého vína v malém množství, bez potřebného vybavení, znalostí a zkušeností:

• sběr hroznů odrůdy Solaris a Platovskij 12 + 13. září, obě s cukernatostí cca 23°NM
• ihned ruční odstopkování, resp. ruční otrhání bobulí z třapin
• v rámci odstopkování proběhlo pečlivé odstranění všech nahnilých bobulí a hmyzu
• pomletí bobulí a vylisování moštu na ručním mlýnkovém odšťavňovači (neb se mi kvůli té troše nechtělo rozdělávat velký hydr. lis, na kterém moštuji jablka), šlo to docela rychle, na rozdíl od odstopkování
• z deseti keřů získáno přibližně 15 litrů moštu
• mošt nalit do čistého 20 litrového demižónu, uzavřeno kvasnou zátkou
• přirozené rozkvašení moštu bez přidaných kvasinek se rozběhlo do týdne při teplotě cca 15°C (což byla chyba, neboť pokud bych startoval kvašení z vyšší teploty (cca 20-25°C), kvašení by začalo dřív, čímž by se omezilo riziko nežádoucího průběhu fermentace)     
• kvašení při teplotě asi 15°C proběhlo velmi klidně během cca 10-ti dnů, v závěru pozvolné uklidňování bublinky v zátce
• chuťová průběžná kontrola kvasícího moštu (vč. burčáku) – zcela OK
• po vykvašení hrubý kal byl usazen na dně nádoby, následovalo prvé stočení vína z  kalů pomocí hadičky, takto získáno cca 12 litrů mírně zakaleného mladého vína
• vylít všechen drahocenný kal mi bylo líto, takže následoval pokus o vylisování vína z kalů pomocí  "bavlněného kapesníku a ručního stisku" (touto primitivní metodou byly získány cca 2 litry "vína" ze 3 litrů kalů, toto víno však bylo odděleno od ostatního a jakožto kapalina určená k různým pokusům a pozorování byla slita do lahve a uložena do ledničky, POZOR - chuť vína lisovaného z kalů byla horší, více tříslovitá)
• mladé víno zasířeno disiřičitanem draselným v množství 40 mg SO₂ /1 litr moštu (čemuž dle návodu odpovídá množství 80 mg disiřičitanu dras. / 1 litr moštu)
• začala fáze čiření (čistění) vína, po týdnu druhé stočení vína z kalů
• 20. října čichová a chuťová kontrola mladého vína, vše zatím OK jemné kaly promíchány v obsahu, víno je zcela prokvašeno (zbytkový cukr 0), chuťově už super a nejraději bych ho vypil !
• 5. listopadu: na dně demižonu se samovolně vysrážel vinný kámen. Změřen SO₂ 30 mg/litr. Dosířeno na konečných 60 mg/litr a přetočeno do dvou 5litrových demižonků. Barva vína je zlatá, chuťový dojem z vína je podobný vínu "polosuchému", je výrazné, plné, příjemně kořenité s dominujícími tóny i vůní po broskvích. Maximální spokojenost!
• 11. listopadu - "svatomartinská" ochutnávka s přáteli: původní broskvová vůně i chuť se mění, přičemž vůně bohužel slábne, chuť je ale výborná, víno se stále posouvá a rozhodně se zaň nemusím stydět. Nevypitý zbytek z prvého demižónu lahvuji. Další ochutnávka o Vánocích.
• o Vánocích víno u rodinných příslušníků a přátel sklidilo pochvalu, jsem přesvědčen, že byla upřímná
• jaro 2018 … jak známo, sebechvála smrdí, ale následující řádky prostě musím to napsat. Bílé víno 2017 je totiž dokonalé, přesně dle mého gusta, v optimální rovnováze kyselin a zbytkového cukru. Původně silná broskvová vůně sice poněkud ustoupila, ale v chuti příjemné broskve zůstaly a dávají vínu osobitý charakter, doplněný směsí neznámého pikantního  koření. Protože se chutě slovy blbě popisují, nebudu zde zbytečně plýtvat zkrášlujícími přívlastky. Jsem ale nadšený, že se tak povedlo a rozhodně se nemusím stydět jej komukoli nabídnout. Škoda, že ho bylo tak málo!
• Poslední pečlivě schovanou lahev jsme vypili s přáteli, kteří k nám přijeli na návštěvu až z Olomouce, v září. Fňuk! Opakuji, že sebechvála smrdí, ale lepší víno jsem letos opravdu nepil, přičemž ta ostatní vína se pohybovala v dost vzdáleném odstupu. Bez ohledu na to, že tento výtvor byla asi jen náhoda a těžko ho někdy zopakuji, udělil bych si za něj 9 bodů z deseti, s tím, že plnou desítku může získat jen nebeský produkt, který snad ani neexistuje.

(Za případné rady a připomínky od zkušenějších budu vděčný).