Otavská vinička

Když jsem tuhle doma zaléval orchideje, kterých máme na okenních parapetech několik, koukám na ty jejich dvojité orchidejí květináče a na kokosovou drť, ve které mají rostliny vrostlé své vzdušné kořeny, i napadlo mne zkusit tímto způsobem zakořenit révové řízky. Kokosová drť jako pěstební substrát je pro mne na rozdíl od minerální vaty velmi sympatický materiál, protože je to ryzí příroda. V minerální vatě řízky sice zakořeňují velmi dobře, ale skelná vata je přece jenom skelná vata a práce s ní není zrovna příjemná. Také je tu drobný problém se zarůstáním kořínků do chomáčů vaty, což může vést k ulomení kořínků, necháme-li je narůst příliš dlouhé a vzájemně se zaplést. Nadrcené skořápky kokosových ořechů takový problém mít nebudou. Kořeny orchidejí jsou v kokosu jako v ráji, nic tam neplesniví, nezahnívá, ačkoli se v kokosové drti dlouhodobě udržuje vysoká vlhkost.   Navíc dvojité pěstební nádoby pro orchideje mají pro můj záměr zcela ideální tvar a "technické" parametry. Jsou průhledné, takže bude snadné kontrolovat růst kořínků, jejich kónický a nahoru se rozšiřující tvar je ideální pro vyjmutí zakořeněných řízků ze substrátu. Vnitřní nádoba má perforované dno, takže přebytečná voda z něho ihned odtéká. Vnitřní květináč lze snadno celý zaplavit a zase z něho vodu slít. Prostě – předběžně vidím jen samá pozitiva!

Takže hurá, pokus může začít. Letos jsem měl v plánu zakořenit jen tři řízky nových odrůd, ty píchnu pro jistotu do drti z minerální vaty (odzkoušená a spolehlivá metoda).  V kokosové drti zkusím zakořenit jen porovnávací testovací řízky, se kterými nemám výsadbové záměry. Pro tento test jsem si připravil dvě nádoby - plastové květináče pro pěstování orchidejí. Do jednoho píchnu 5 ks řízků odrůdy  Dubljanskij a k nim zkusím do druhé nádoby přidat ještě i 3 ks tenkých brček odrůdy Bažena, které jsem nastřihal z útlého jednoletého keříku. Tihle tři mrzáčci budou při testu simulovat nekvalitní neduživé řízky.

Start testu 31. března:

Řízky jsem standardně ošetřil, vložil je do vnitřní nádoby, jejich spodní konec jsem zasypal kokosovou drtí (do níž jsem pro "lepší pocit" přimíchal i trochu rašelinového substrátu), nádoby vložil do sebe, zalil je vodou a vodu z vnitřní nádoby slil. Nádoby byly umístěny na moje standardní zakořeňovací místo v kuchyni na skříň (nahoře u stropu, kde je nejtepleji).

Dvojdílný květináč pro pěstování orchidejí - vlevo vnitřní nádoba naplněná drtí s řízky, vpravo vnější obal pěstební nádoby.

Vlevo tři tenké řízky Bažena, vpravo pět normálních řízků Dubljanskij. Pro snížení odparu vody a zmenšení vysoušení povrchu substrátu používám zmuchlaný mikroténový sáček (viz. pravý květináč).

4. dubna, čtvrtý den:

Pupeny jsou silně nalité, vnější obal pupenů popraskaný, výhonky se z pupenů deroun ven.

12. dubna, dvanáctý den:

Zelené výhonky ve fázi listové růžice délky 2-3 cm. U řízků v kokosové drti i minerální vatě stejný stav narašení. Narašily všechny normální řízky, ale ze tří "chcípáků" odrůdy Bažena jen jeden.

Vlevo řízky v kokosu, vpravo řízky v minerální vatě

19. duben, devatenáctý den:

Při kontrole stavu, provedené s odstupem několik dnů, jsem na dně sklenice s drtí minerální vaty objevil dlouhý, plazící se kořínek. Z otvorů vnitřní dvojdílné nádoby s kokosovou drtí zatím žádné kořínky nelezou, ani nejsou skrz průhledné stěny nádoby zatím žádné kořínky vidět. Některé zelené výhonky Dubljanského (nádoba s kokosovou drtí) jsou dlouhé už přibližně 10 cm. Na jednom z dvojice dosud nevyrašených subtilních řízků odrůdy Bažena (v nádobě s kokosem) přece jenom rozpukly oba pupeny. Takže nevyrašil jenom nejslabší řízek, který byl odstřižen z vrcholové části dřevitého výhonu.

21. duben, přesně 3 týdny od začátku zakořeňování:

Dlouhý kořínek u dna sklenice s vatou se natahuje neúměrně do délky, u stěn a dna této sklenice se objevily i další žluto bílé špičky kořínků. Rozhodl jsem se proto řízky z vaty vyjmout a zkontrolovat:

Dva řízky jsou už OK (na fotce jsou to ty dva krajní) a proto putují do PETky s pěstebním substrátem. Prostřední řízek má kořínků málo, takže ho šoupnu ještě na pár dnů do zpátky vaty, aby se víc rozprostokořenil.

U stěn obou nádob s kokosovou drtí se ale už také objevily kořínky! Tyto řízky však nechám v klidu zakořeňovat dál a poskytnu jim delší čas, protože v kokosové drti nehrozí jako ve vatě, že příliš dlouhé kořínky do ní zarostou a vzájemně se propletou a zacuchají, takže při následné snaze oddělit řízky od sebe, se zvyšuje riziko jejich ulomení. Proto musím zakořeněné řízky z vaty vytahovat včas, dokud jdou od sebe ještě snadno oddělit, při optimální délce kořínků do 3cm. 

23. duben, dvacátý třetí den:

Kořínky, které vykoukly na spodku obou květináčů s kokosovou drtí, se začínají množit a prodlužovat. Rozhodl jsem se provést kontrolu jejich stavu. Když jsem pod tekoucí vodou řízky opatrně z květináčů vyplavil a vyjmul, nastalo určité zklamání. Pominu-li, jeden chcíplý řízek Baženy, ze sedmi zbývajících jen dva měly pěkné kořínky (1x Dubl., 1 x Baž.):

Další dva měly kořínky teprve ve stádiu zárodků, kdy se jejich špičky objevují v povrchových puklinách:

A zbývající tři exempláře zatím bez náznaku nových kořínků. Přiznám se, čekal jsem lepší výsledek, vyrovnanější stav jejich narašení. Takže čtyři řízky s velkými i malými kořínky jsem rovnou přesadil do PETek s půdním substrátem. Tři nejzaostalejší loudálky jsem šoupnul zpátky do kokosové drti, kterou jsem tentokrát místo rašeliny vydatněji prosypal smrkovými pilinami. Kyselé prostředí mokrých pilin možná bude mít pozitivní vliv na stimulaci zakořenění. Květináč s nimi jsem šoupl do tepla na skříň.  

28. dubna, dvacátý osmý den:

Třetí řízek, který zakořeňoval ve vatě a před týdnem měl ještě málo kořínků (na fotce z 21.4. je to ten prostřední) a byl kvůli tomu vložen zpátky do vaty na dopečení, už ukazuje na stěnách nádoby nové kořínky. Takže ven s ním z vaty zkontrolovat stav. Protože kořínky jsou už pěkné, putuje za dvěma svými kamarády do PETky s pěstebním (půdním) substrátem. Všechny tři řízky, které byly zakořeňovány v minerální vatě, jsou tedy po necelém měsíci už zasazené do půdního substrátu.

1. května, třicátý prvý den:

Na stěnách nádoby pro orchideje s kokosovou drtí a pilinami ve které se dopéká poslední trojice zkušebních řízků – loudálků, se již objevují kořínky.

8. května, třicátý osmý den:

Vyjmul jsme zbylé tři řízky z kokosové drti. Jeden z nich měl bohaté dlouhé kořínky, druhý krátké a třetí pouze jen jeden krátký kořínek a několik zárodků:

Je jasné, že po dalším "dopékání" v kokosu a pilinách, by oba nejzaostalejší řízky dokázaly také slušně prokořenit, nicméně pokus jsem v této fázi ukončil s následujícím závěrem:

• Zakořeňování v kokosové drti (pěstebním substrátu pro pěstování orchidejí) je metoda účinná, ovšem v porovnání s minerální vatou byly výsledky více časově nevyrovnané a tedy horší. Příčinu spatřuji v nižším promokření a nižší vodo-držnosti přírodního substrátu v úvodních fázích testu. Mokrá minerální vata obelnula větší plochou konce řízků a tím je výrazněji stimulovala k rychlejší tvorbě kořínků.
• Po smíchání kokosové drti se smrkovými pilinami došlo ke zlepšení a relativně rychle zakořenily i do té doby nečinné řízky.
• Přírodní substrát na bázi drti z kokosových skořápek, smíchaný s pilinami je mi pro práci a manipulaci osobně sympatičtější, než drť z minerální vaty.
• Použití dvojitých průhledných květináčů, určených k pěstování orchidejí, je velmi praktické a použitelné i pro zakořeňování v minerální vatě, případně i v jiných pěstebních materiálech.