Hmyzí příroda opět vítězí
Tak jsem si myslel, jaké že to nemám geniální pytlíky na ochranu dozrávajících hroznů před hmyzem. Působily na mě mnohem bytelněji, než zelené ukrajinské pytlíky od Bredika a vzdušněji, než husté bílé pytlíky od kolegy Mirka, který si je objednal odkudsi z Číny…
... A prd! Když mi koncem srpna začalo na zahradě dozrávat Nero, našel jsem v několika pytlících otvor o průměru asi 2-3 cm, jako by jej někdo zubatě vystřihnul nůžkami. A uvnitř pytlíků jak jinak - některé bobule rozkousané. Pojal jsem podezření na sršně, ale nikde jsem žádného nezahlédl. Jen pár vos, hodně much různých velikostí a občas nějakého drzého kosa, či špačka. Letos je u nás, oproti jiným letům vos docela málo a jsou takové "menší". Vosy mi před tím nikdy pytlíky neprokousaly. Mouchy by to určitě nedokázaly a o ptácích také pochybuji. Kdyby se do pytlíku pustil hladovějící opeřenec a dostal by se dovnitř, asi by rozklovaný hrozen vypadal jinak.
Včera se však mé podezření potvrdilo:
Po Neru přišel na řadu Vostorg
Sršní darebáci (nebo darebačky? …. slovo "sršeň", jak jsem si přečetl v pravidlech českého pravopisu, lze skloňovat jak podle rodu mužského tak i ženského, ale mužský rod je používán častěji), dokážou svými kusadly mé tuhé plastové pytlíky (z materiálu PVC) hravě rozkousat a vykousat si do pytlíku pořádně velký průchod. Jako by jim ten tuhý plast chutnal! A v době nepřítomnosti mohou vykousaný průchod k hroznům využívat jak mouchy (hlavně), tak i vosy.
Loni i předloni, kdy jsem pytlíky nasadil poprvé, jsem nic takového nepozoroval, možná to bylo ale dáno tím, že na zahradě byla podstatně větší nabídka sladkostí v podobě dozrávajícího ovoce, takže se hmyzové nemuseli tak úporně snažit. Letos mi ale na jaře pomrzlo vše, od třešní, přes broskve, švestky až po jablka, takže potravní nabídka sladkostí pro hmyz je velmi omezená. Našim jihočeským sršňům letos neodolaly ani zelené síťky od Bredika, v nich jsem prokousané dírky totiž našel také.
To ale není vše, zjistil jsem totiž, že sršni dokážou ničit bobule hroznů i přes síťovaný obal, aniž by jej prokousli. A ve velkém. Tam, kde pytlík dosedá na bobuli, dokážou bobuli nakousnout svými mohutnými kusadly tak, že síťování pytlíku nepoškodí a neporuší jeho vlákna. Takto mám letos zničeno velké množství bobulí v hroznech, které po nakousnutí okamžitě začínají hnít a lákat drobné mušky. K mému údivu sršni také dokážou pytlíky prosednout a dostat se tak i k bobulím, které se pytlíkového obalu za normálního stavu nedotýkají. Že se jim to úspěšně daří u zelených pytlíků z jemné rašloviny od Bredika, chápu. Jejich síťovina je sice relativně pevná, ale je jemná jako "pavučina". Ovšem, jak se jim to daří u mých tuhých, nepoddajných, chce se mi napsat "plechových pytlů" z PVC, to opravdu nechápu. Našel jsem totiž poškozené i bobule, které byly vzdáleny kolem 1 cm od síťky. Jak tohle dokážou?
Prokousané bobule uvnitř nepoškozené síťky
Z toho, co mám vysazeno na drátěnce u domu, je pro sršně bezkonkurenčně nejvíc lákavá odrůda Nero. Na ni se vrhli přednostně, přestože tehdy ještě nebyly hrozny úplně sladké. Naproti tomu pomaleji dozrávající Viktorie, která je k dnešku určitě sladší než bylo u prvních atakovaných pytlíků Nero, si moc nevšímají, přestože některé její drobnější hrozny zůstaly nezakryté a mohly sloužit jako snadno dostupná pastva pro veškerý hmyz. Jenže hmyzí chuťové preference jsou jiné a tak se s neúnavnou zarputilostí dobývají k nejlepším hroznům v ochranných pytlících. Koncem minulého týdne se sršni pustili do sládnoucího Vostorgu (Irinky) a dalších odrůd. Nepohrdli dokonce ani bobulemi se silně angreštovou (labruscovou) chutí podnože ES15-53, o kterou v minulých letech hmyz nejevil zájem vůbec…
A jak dál ? Hm, … asi nezbývá, než nasadit sirupové lapače a pokusit se sršní kolonii, která osídlila vedlejší polorozpadlá stavení, početně zredukovat. A zkusit hrozny balit do dvojitých sítěk. Jinak sklidím zase jen ubohé torzo dosud slibné úrody.
