Osceola muscat
Americká moštová odrůda. Co o ní lze říci po dvou letech plodnosti?
Chuťově se dle mého mínění jedná o pravou američanku, v chuti bobulí totiž necítím absolutně žádný typický muškát, avizovaný v jejím názvu, ale spíš klasický zámořský ‘angrešt’. Tradiční je i zámořská ‘slizovitost’ dužiny při rozkousnutí bobule, což ale u moštové odrůdy nevadí. Slupka zelených bobulí je velmi tenká, značně náchylná k praskání. Při plném dozrání je slupka tak jemná, že téměř splyne s dužinou. Vosy a hmyz proto takové bobulky nadevše milují.
Odrůda u mne kvete jako první ze všech, na vlastních kořenech roste bujně a jeví se i značně plodná. Plísňové choroby, kromě hnilob praskajících bobulí, jsem zatím u ní nepozoroval. Plně zralá by bezpečně měla být do poloviny září. Její ranost je v mých chladnějších podmínkách sice vlastnost vysoce ocenitelná, ale pro silnou náchylnost k praskání bobulí, což se stalo loni i letos, s jejím dalším rozšířením zatím neuvažuji a chovám ji nadále zatím v jediném exempláři ve zpřísněném pozorovacím režimu.
Odrůda byla vyřazena z kolekce v roce 2016. Kromě málo pevných bobulí byl důvodem i labruskový charakter dužiny.
Fotografie
