Čarli
Čarli je pro mne taková "pozdní Kodrjanka". Jejich hrozny totiž vypadají dost podobně. Jednoznačnou doménou Čarliho je velká plodnost. Násada hroznů, bývá velmi vysoká a vzhledem k slabšímu růstu letorostů je u mne nezbytná jejich silná redukce. Po odkvětu z keře odstraňuji nejméně 50% mladých hroznů. Dozrávání u mne spadá bohužel až do závěru září až začátku října a to už se cukry nabírají hodně obtížně. V úvodu podzimu u nás už bývá dost vlhko a sychravo. V souvislosti s tím u Čarliho s nelibostí pozoruji výraznější náchylnost k zaplísnění a hnilobám hroznů. Je to zapříčiněno slabou a křehkou slupkou bobulí, které ve fázi zralosti velmi snadno podléhají vnějším nepříznivým vlivům. Například v sezóně 2017 jsem kvůli plísni peniciliové na bobulích musel vyhodit polovinu objemu hroznů. Pokud se tento hendikep potvrdí i v příštích sezonách, budu nucen tuto plodnou a vzhlednou odrůdu vyřadit z kolekce.
Přestože cukernatost v době sklizně dosahuje hodnot kolem 17° NM, což je pro stolní odrůdy už téměř ideál, nelze říci, že by při konzumaci hroznů Čarliho měl člověk pocit, že má v puse úplně sladkou náladu. Dužina je chuťově spíš taková svěže kyselkavá, ovocnáři by v daném případě uvedli odborný termín "navinulá", s jakýmsi ovocně "tabákovým" přídechem. Rozhodně netradiční, osobitá a zajímavá. Není to žádná fádně sladká chuť, se kterou koketuje například Elegant. Dužina je středně pevná a lze jí přiřknout přívlastek "masitá", slupka je slabá a při konzumaci na sebe neupozorňuje. Je tady ale bohužel jedno ALE, a to jsou semena. Semena mého Čarliho jsou totiž dost výrazná a zároveň velmi křehká, takže při rozkousnutí bobule dojde snadno i k jejich rozdrcení. Potom člověk společně s pikantními bobulemi chroupe i něco jako nahořklý písek. Škoda této kaňky!
(aktualizace 10/17)
Fotografie
