Graf Monte Kristo
Tuto vzhledově atraktivní odrůdu se vznešeným názvem jsem si pořídil víceméně jako testovací, abych zjistil, co si vlastně mohu ve viničce ještě dovolit. Myslím z hlediska termínu dozrávání. Zdá se mi, že jsem to ale už trošku přepálil a pan hrabě u mne asi dozrávat nestihne, neboť potřebuje luxusnější pěstitelské podmínky. Druhý keř jsem nechal vysadit v Brně, kde je výrazně tepleji a šance na zdárné dozrání by tedy měla být mnohem větší. Přesto z i Brna přišly v roce 2016 neradostné zprávy, že šlechtic byl ještě v polovině září kyselý. O rok později ale přišly zprávy potěšující! Prý se povedl k plné spokojenosti.
Z fotografií panenských hroznů je patrné, že pan hrabě bude asi velmi choulostivý na praskání bobulí. Jeho bobule jsou totiž veliké, běžně i více než 10 g, a pokud v době jejich nalévání panuje sucho a pak přijde déšť, slupka neudrží nalévající se dužinu a praskne. Totéž se mi letos (r. 2015) stalo u mojí další "velkobobulové" odrůdy, Koklu bílého. Náchylnost na praskání bobulí je pravděpodobná daň za jejich velikost.
V roce 2016 i 2017 jsem se z důvodu nepřízně počasí kýžené úrody nedočkal. Kromě velmi intenzivního růstu jsem u GMK v polovině léta zaznamenal také intenzivní tvorbu zálistkových (svatomartinských) hroznů. Na nich se na přelomu srpna a září objevilo napadení padlím, ale hrozny to i bez speciálního ošetření ustály a začátkem října některé z nich nabraly tmavě růžovou barvu a dokonce i trochu cukru, takže jsem dokonce musel nasadit ochranné pytlíky.
(aktualizace 10/17)
Fotografie
