Talisman
Ach jo, Talisman mi roste jako z vody! Když jsem jej vysazoval, měl jsem sice informace, že roste intenzivně, ale problém byl v tom, že jsem netušil jak moc. Tak jsem si jej vysadil normálně na drátěnku mezi jiné dvě stolní odrůdy se vzájemnou roztečí sazenic 1,2 metru, což je u mne standardní vzdálenost pro všechny nové odrůdy. Doufal jsem přitom, že to s jeho růstem nebude tak hrozné. (Vzdálenost 1,2 metru mezi kmínky keřů stolních odrůd není zrovna luxusní, ale chamtivý člověk přece potřebuje, aby se mu toho na omezený prostor vešlo co nejvíce). Pro Talismana to ale bude sakra málo! Chtělo by to dvojnásobek, nejméně. Poznám to už teď, v druhém roce od jeho vysazení, podle jeho "trubek od záchoda", kterými se sápe a leze daleko předaleko, jako nos princezny Bosany ze Tří veteránů. Co bude za pár let? Od jeho děsivých chapadel mne může zachránit asi jen skutečnost, že u mne nestihne včas dozrávat a já jej proto budu muset vyměnit za nějakou ranější (a menší) odrůdu.
Jenže kdyby nastala tato "nedozrávací" varianta, bude mi zase líto jeho velkých hroznů s obřími bobulemi, kterými mě už v prvém roce své plodnosti tak mile překvapil, které kupodivu dozrály s rezervou včas a chutnaly fakt skvěle. A také to, že si na něj nějaké houbové choroby údajně jen tak nepřijdou a u mne zatím nepřišly. Takže fakt nevím, ach jo!
(aktualizace 10/17)
Fotografie
