Otavská vinička

Tady se sice neptám, ale navazuji na svůj příspěvek o tom vylomeném letošním výhonu. Proč se tak děje, proč tak brzy vyvazuji letošní nové výhony? Chci téměř všechnu révu co mám pěstovat formou kordonů namísto Guiota tj,. ohýbání letorostů po řezu révy. Proč? Poněvadž se mi kordony líbí. Stříhají se tuším na 2 až 3 očka a myslím si, že pokud kordony zesílí, že lépe vzdorují mrazům díky dřevu na nich. V řadě zahraničních videí jsem viděl keře s kordony a vypadalo to velmi působivě. Takže již letos, pokud vyrašený výhon dosáhne určitou délku okamžitě ho přivazuji do vodorovné polohy k drátu a tak by měl zůstat po získání potřebné délky na příští rok a do dalších let. Vše ostatní na podzim odstřihnu, nejlépe koncem listopadu, poněvadž letos jsem stíhal koncem února a réva kupodivu slzela a tím se oslabovala. Krom toho jsem se dopustil zásadní chyby, že jsem na Guiota si nechal nejsilnější výhon, který potom jak se ukázalo nebyl vhodný na ohýbání a lýko mi vždy prasklo.
Potom třeba po 5 letech až budou kordony staré nebo nějak poškozené je odstřihnu a založím nové. Takto chci postupovat do budoucnosti. No a ten odlomený výhon, to se mi prostě stalo, poněvadž jsou velmi křehké a musí se postupovat velmi obezřetně. Ale již se stalo. Takže asi tak nějak vypadá moje budoucí strategie. Samozřejmě by bylo zajímavé, pokud by tento můj příspěvek přinesl diskuzi.

Aha, už jsme to pochopil (viz, váš předešlý dotaz). Vám se Jardo vylomil letorost. Čili letošní zelený výhon. Tak ten Vám asi nezakoření, protože v něm nejsou ještě vyvinuté zárodečné buňky pro kořínky. Ale můžete ho zkusit naroubovat nebo naočkovat.
Zd.

jako na zkušeného pěstitele révy. Mám pár keřů asi 20, zatím se všechny drží poměrně dobře. Stříkal jsem letos jen proti přezimujícím škůdcům, potom 1x proti plísni a nyní koncem května proti padlí. Ten postřik vyvolal stav jedného keře talismanu, který zdárně vyrašil, výhony dosáhly asi 15 cm, ale potom se vývoj zastavil a lístky na nich postupně úplně odešli. Po jich dokonce i stonky. Nyní je situace taková, že keř znovu ukazuje očka ve fázi malého poupěte s chmýřím, určitě to má odborný výraz. Takže se s dovolením ptám, má tento keř ještě nějakou šanci, nebo raději to vykopat?
A potom co se mi ještě přihodilo. Vedle druhý talisman hezky roste, má resp.měl 2 výhony.Tak jsem se rozhodl jeden ohnout na příští rok na kordon
a samozřejmě se mi odlomil. Tak jsem mu vrch odstřihl, dole provedl zarovnání tak jak se dělá při odběru řízků a dal to do vody za okno do kotelny. Může se mi z toho podařit něco vypěstovat, třeba jako náhradu a ten první popsaný talisman? Doufám, že to hodí kořínky, potom, že bych to dal do květináče s hlínou a co dál nevím kvůli přezimování. Asi to přenést do bytu nebo to nějak zajistit na zahradě se zabalením do tepelné ochrany.
Tak nějak v tom bruslím a zatím se mi až na ten talisman poměrně daří, ale tento případ jasně naznačil, že vše může být za chvíli jinak. Postřiky provádím víceméně náhodně. Byl bych velmi rád, kdybyste mi odpověděl.
Díky a přeji hodně úspěchů.

Ahojte Jardo,
nebruslete, bude to v pohodě. K prvnímu dotazu: Myslím si, že úhyn letorostů na jednom z vašich keřů byl vyvolán šokovým působením vnějších nepříznivých podmínek. Na jaře je takový stav typický například po mrazících, ovšem pokud seto stalo jen u jednoho keře z dvaceti, příčina bude pravděpodobně jiná. Může to být nějaký problém v kořenové soustavě (např. hryzci), spálení vyšší koncentrací postřiku, což zmiňujete, apod. Abych dokázal přesnou příčinu odhalit, musel bych znát podrobnou historii veškerého letošního jarního dění ve vaší viničce. Pokud projevuje keř snahu opět vyrašit, rozhodně bych ho nyní nevykopával a počkal bych, zda se jeho růst samovolně obnoví. K úspěchu výrazně přispěje zálivka v době přísušků. Réva o svůj život dokáže intenzivně zabojovat.
K druhému dotazu: Ptáte se, jestli lze zakořenit loňský výhon, který se ulomil při vyvazování. No, standardně se výhony (réví) do tažnů vyvazují ve stádiu nenarašených pupenů, čili termínově nejpozději do poloviny dubna. V takovém případě by nemělo být zakořenění odstřiženého výhonu problémem. Mám na stránkách nějaké článečky, pojednávající "jak na to". Je však zvláštní, že se mne na to ptáte nyní, koncem května, neboť v tomto termínu už byste měl mít své řízky, které jste z ulomeného výhonu vytvořil, zakořeněné. Zakořenění totiž trvá zhruba měsíc až měsíc a půl. Jestli jste ale dal zakořenit již narašené řízky, může s tím být problém, nemám s tím však zkušenosti. V každém případě pro úspěšné zakořenění je potřebná stálá teplota nad 20°C. Ideální je teplota kolem 25°C. Proto je účelné provádět zakořeňování nikoli venku, ale v interiéru.

Držím palce! Zdenek

Moc děkuji za odpověď. Ta první odpověď byla parádní a hlavně povzbudivá. Ta druhá, tak zde došlo zřejmě k nedorozumění, poněvadž ten výhon nebyl loňský řízek, ale letošní tj. vyrašený výhon, který byl tak křehký, že se mi při ohýbání odlomil. Tudíž se jedná o zelený výhon, který chci zužitkovat, ale ptám se, zda je to vůbec možné a jak dál postupovat. Popisuji, že jsem ho zastřihl jak je obvyklé u řízků a dal do vody za okno kotelny. Takže naivně doufám, že se vytvoří kalusy, že potom dám hlínu do květináče, ale co dál? Stihnu to dát ještě do viničky nebo to musím na podzim odvézt do bytu a tam to mít v nevytopené místnosti zase do jara a potom to vysadit po znrzlých? Tedy, abych to shrnul. Nesnažím se o něco, co se nemůže podařit? To by mne velmi zajímalo. Díky, pokud budete mít náladu a hlavně čas mi odpovědět. Vím, že jsem si již svoje časové penzum vyčerpal, ale přesto, třeba se mi ještě jednou od vás dostane odpovědi.
Moc děkuji a přeji opět hezký den!

Dobry den, Zdenku,

prosel jsem cely Vas web, zajimave skutecnosti jsem si poznacil a ted mych par osobnich zkusenosti. Nejsou tak systematicky usporadane jako Vase. Sice si vedu kalendar a zapisuju uspechy a neuspechy, ale nemam to tak pekne strukturovane.

Dnes tedy k chemicke ochrane. Nejsem totalne orientovany na bio produkci, ale snazim se pouzivat chemii co nejmene jak na vino, tak celkove na ovoce a zeleninu.

Jak puvodne v Mourinove u Bucovic, tak ted v Brne je to spise okrajova vinarska oblast a neocekaval jsem nejaky extremni tlak chorob. Presto jsem od zacatku se snazil vybirat odrudy, ktere jsou odolnejsi.Vyhoda take byla, ze nikdo ze sousedu vino nemel. V Mourinove se obcas s objevila perenospora a roztoci, coz jsem resil jednim max. dvema postriky Kuprikolem a na jare jen nejvice napadene kere omyti Sulkou. Pokud byl dobry rok, tak jsem nestrikal vubec.
V Brne, asi od roku 2005 to bylo s perenosporou i roztoci podobne. Jak se rozrustal vinohradek, tak se nejak postupne roztoci sirili a od lonska uz omyvam SUlkou kazde jaro vsechny kere.

Nikdy predtim jsem nemel padli, az v roce 2013 se poprve trosku objevilo na jedne hlave, ale bylo to uz v zari,tak jsem tomu nevenoval pozornost. Ovsem v roce 2014 prisla katastrofa. Klasicky jen postrik Sulkou a kdyz jsem objevil padli koncem cervna asi na 1/3 hlav, tak uz bylo dost pozde. Udelal jsem jen jeden postrik, ktery mozna snizil celkove ztraty, ale i tak nektere odrudy nemely temer zadnou urodu. V roce 2015 jsem udelal u nachylnych odrud jeden postrik az po odkvetu Karathane NEw. Vysledek byl ten, ze u nachylnych odrud asi 50% urody odeslo na semennou prutrz.
2016 jsem si rekl,ze tedy budu muset pritvrdit, protoze dilema bez chemie - zadna uroda a chemie-uroda se zda byt jasne vyreseno ve prospech chemie. Letos tedy jsem udelal jarni postrik sulkou, nachylne odrudy jsems striknul po odkvetu Karathane New. Pocatkem cervence jsem vsechno striknul Quadrisem. Prvni padli se objevilo v pulce cervnece na nekterych kerich a ty jsem zkusil cast SUlikolem a cast Karathane New. Celkove urodu 2016 odhaduji ztraty padlim okolo 15-20%. Celkove ale mam pocit, ze diky padli bobule i hure vyzravaji, maji mene cukru a chut je takova nijaka. Ale mozna to bylo i pocasim a trochu i prenospora, kterou jsem nechal zit. I kdyz zari bylo pekne, zbytek roku nebyl nic moc ( i kdyz me nepostihly takove katastrofy jako Vas, snad krome mrazu v dubnu- o mrazu jindy) tak napr. Tramin cerveny sice mel pekne hrozny, ale nedozral uplne. Krome vyse uvedeneho se na jare objevily osenice, ktere dokazou celkem pekne ozrat rasici vyhonky. To jsem resil sberem vecer s baterkou, ale to jich tak bylo max 10 kousku. Okus zveri u me doufam nehrozi (kolegovi v Mistrine spasli skoro polovinu vinohradu)

U padli jsem nekde nasel informaci, ze prezimujici mycelium na dreve nici mraz vetsi jak -15, Coz by zrejme odpovidalo stavu poslednich zim, kdy tri posledni zimy tady v Brne byly mirne a teploty nesly nize jak -14. Uvidime letos, uz tady byl mrazu -18 a eplotu okolo -15 byl vice dni.

Takze muj zaver je, ze bez chemie to nepujde. Letos planuju jarni postrik sulkou, nachylne odrudy pred kvetem, vsechny po odkvetu a pak nekdy pocatkem cervence vsechny nejakym kombi pripravkem. Premyslim take o Prev-B2, Alginure a AQ10, jak uvadite. To podle situace a casu. Kdyz uvazim, ze vinari strikaji 10 i vicekrat kazdy rok a delaji to po generace, tak zatizeni chemii u mne na zahrad je mene jak tretinove. A uz vubec to nesrovnavam s produkci, co je v beznych obchodech, kde od vysevu do sberu se pouziva chemie neustale.

S pozdravem

Ota

Zdravím Vás, pane Oto,

je pravda, že se zhruba poslední dva roky snažím odolávat révovým chorobám jen s pomocí EKO prostředků, ale za zatvrzelého a ortodoxního odmítače konvenčních chemických zbraní a "progresivní medicíny" se (zatím) nepovažuji. Já jsem chemii dosud bězně používal a neměl jsem s chorobami vážnější problémy. Amatérsky vinařím cca od roku 2000 a i možná díly tomu, že u nás bývá tlak chorob nižší, než v klasických vinařských oblastech, jsem si za střídmého použití dostupné chemie vždy dokázal poradit. Nicméně v nedávné době mne BIO preparáty docela zaujaly a začalo mě zajímat, jak jsou vlastně účinné a co si s nimi člověk může či nemůže vlastně dovolit. A protože rád experimentuji a zkouším různé kraviny, začal jsem si s nimi hrát. Dostupných a prakticky použitelných informací je bohužel velmi málo, ostatní vinaři jsou na slovo skoupí, tak jsem si řekl, že dám hlavu na špalek a ono se něco ukáže. Možná budu sloužit ostatním jako odstrašující příklad, ale i v tom bude přínos. Když to BIO zklame, s pokorou se vrátím ke konvenčním ochranným prostředkům. Zatím mne však baví to pokoušet dál, byť s nejistými vyhlídkami. Mojí výhodou je to, že když mi to shnije, pověsit se rozhodně nepůjdu, neb mne to neživí a mám to jen jako hobby.

Držím Vám palce, Zdenek

Dobry den, Zdenku,

bezesporu, Vase stranky pro me jsou objev roku na Internetu. Pri ruznem brouzdani ohledne vina uz jsem nekolikrat videl odkaz Otavska vinicka, ale az dnes jsme na nej kliknul a neveril jsem vlastnim ocim. Jendak s ajkou vervou se tomu venujete a jeste stihate delat detailni zapisky, psat uvahy .... Zatim jsem precetl jen malou cast, ale napr. uvaha o medi je super. Sam nad timto tematem dost premyslim, ale nikdy jsem to nebral tak zesiroka. Takze nejdrive projdu cely vas web a jsem si jist ze tam najdu hodne zajimavych zaveru a poznatku, ktere pouziju ve svem vinohradku
Ja jsem sice z jizni Moravy, primo z Brna, bydlim v Marianskem udoli, 275 m.n. morem, ale uz je to trochu mrazova kotlina, protoze 1 km od domu uz se zacina zvedat Moravsky kras. Mam pres 50 hlav ruznych odrud, vesmes stolnich, snazim se pouzivat chemii co nejmene. Zacinal jsem pred 20 lety na jinem pozemku, ktery uz nemam. Poslednich 10 let jsem v Brne a presunul jsem do Brna vsechny odrudy (krome tech, ktere se neosvedcily) a pridal dalsi a postupne to selekuju. Ovsem moje maximum je tak 70 hlav, na vic nemam podminky. Az to vsechno od Vas prectu, tak snad pridam nejake vlastni zkusenosti a reakce do diskuse.

Preji hodne zdravi a pestitelskeho nadseni do roku 2017.

Ota

Zdar Oto,
jsem rád , že Vás tyto stránky zaujaly. Myslel jsem, že letos toho budu moci na stránky o viničce napsat a hlavně vyfotit víc, ale bohužel, přírodní živly byly proti a od června jsem pěstoval více méně už jenom listí. Tak doufám, že to budu moci brzy napravit, snad už v roce příštím 2017, do něhož i Vám přeji mnoho zdaru a pěstitelského potěšení!

Zdenek