Otavská vinička

jfkjsjnaknfkakfjka ya.com Good girl Good bye

Спасибо за регистрацию. Узнай, как сэкономить на анализах и заботиться о себе. Спроси меня www.google.com dfgdhn4557

Trochu jsem pátral a na Agromanualu je uvedeno několik přípravků je tam i jeden ekologický. Třeba Movento 100 SC se dá v zemích EU koupit i v maloobchodním balení u nás asi ne, ale vzhledem k tomu, že se používá i na jiné rostliny než je réva, v nějakém "JZD" by se možná sehnat v malém množství dal při troše dobré vůle taky i u nás. To ještě malý dodatek k vašemu povzdechnutí, že přípravky na tohoto škůdce nejsou.

Děkuji, že jste začal doplňovat sezónní hodnocení odrůd za předchozí dva chladnější roky! Sám jsem ohromně zvědavý, jak se které u vás osvědčily. :)

Zdravím, mám na Vás dotaz ohledně toho, jak nakládáte se staršími keři, když už Vám daná odrůda nevyhovuje a chcete ji nahradit. Starý keř celý vykopete a nahradíte uplně novou sazenicí? Nebo nějak seříznete kmínek a roubujete do něj? Nebo doporučujete ještě nějakou jinou metodu? Díky za odpověď.

Obvykle to dělám tak, že u stolních odrůd původní keř vykopu a na jeho místo vysadím pravokořennou rostlinu. Snažím se zachovat o odrůdovou čistotu. Možná je to blbost, ale co. U moštových odrůd se to naopak pokouším přeštěpovat a využít potenciálu již vybudované kořenové soustavy původního keře. Problém však je slabší ujímatelnost štěpů révy, takže když se to napoprvé neujme, musím to v dalším roce opakovat.

Dobrý den, nejprve bych chtěl složit poklonu Vašemu fantastickému webu. Člověk tady najde spoustu inspirace a odpovědí pro mě jako někoho, kdo se nadchnul do pěstování révy. Narazil jsem na tyto stránky potom, co jsem provedl postřik vitisanem a objevily se mi na listech révy popálené okraje a flíčky na spodní straně listů stejně jako to popisujete v roce 2016. Teď je mi jasné, že jsem keře postříkal moc, jelikož jsem chtěl být důsledný a dostat přípravek na všechny části rostliny, takže roztok začal poctivě skapávat. Míchal jsem v poměru 7,5g na 1l podle návodu a přesto je to asi moc ostré.
Chtěl bych se Vás zeptat, jak Vaše testy s EKO prostředky dopadly? V kronice je vidět, že asi do roku 2017 používáte EKO a pak se vracíte k běžné chemii. I s tou mědí mám podobné zkušenosti, když vidím, že asi po měsíci jsou rostliny stále zelené, tak nevím, jestli je to to pravé ořechové. Taky chci podotknout, že dvě sazenice mám asi čtyři roky a dalších deset jsem vysadil letos a postřikoval jsem letos poprvé, takže se učím a málo co se mi povede napoprvé, ale nedá mi to a bojuju dál a dál. Zdraví Martin od Hradce

Ahojte Martine,

s těmi EKO přípravky je to u mě tak, že některé byly staženy z trhu (Alginure), jiné se neosvědčily ( AQ10, Vitisan). Teď se chystám vyzkoušet Polyversum na tradiční podzimní padlí. U Vitisanu je problém s popálením listové plochy v místech, kam skane a shromáždí se postřiková látka. Problém je v tom, že při postupném vysychání kapek se zvyšuje koncentrace zásaditého přípravku, který poškodí povrch listů. Zkoušel jsem u Vitisanu také nižší koncentraci, ale výsledek s popálením listů byl stejný. Syntetické přípravky mají obecně vyšší účinnost, takže je to jistota. Nevýhodou jsou zbytková rezidua, která mají nespecifikovaný vliv na zdraví konzumenta. Letos u nás pořád prší, takže je problém s načasováním postřiků. Vzhledem k tomu, že EKO přípravky je potřebné aplikovat často a v pravidelných intervalech, asi bych si s tím letos nedokázal poradit.

Držím Vám palce, Zdenek

Dobrý den,
tady ještě jednou Tomáš s prosbou o radu. Před Vánoci jsem si u známého odebral několik řízků a uložil je do lehce vlhkého písku ve sklepě. Bohužel jsem zjistil, že písek již téměř vyschnul. Mám jej ještě nějak navlhčit? Za odpověď díky. A také se těším na sezónní hodnocení Vašich odrůd.
S pozdravem, Tomáš

Ahojte Tomáši,
pokud byly řízky uložené v chladnu, určitě se jim za tak krátkou dobu relativního sucha nic nestalo. Řízky vytáhněte z písku, ponořte celé do nádoby se (studenou) vodou a nechte zde 24 hodin. Pak je zase dejte zpátky do mokrého písku.
Zdenek

Díky! :)

Dobrý den,
v letošním roce jsem obdržel několik řízků odrůdy Nero. Povedlo se mi z nich vypěstovat krásné sazenice, které jsem už během června vysázel do nově založené malé vinice, kde se pěkně ujaly. Původně jsem myslel, že je po prvním roce určitě budu zastřihávat na dvě očka, aby v příštím roce vytvořily pěkné kmínky. Sazenicím se ale poměrně dařilo a už v prvním roce dakázaly vytvořit letorosty požadované výšky a zhruba o tloušťce tužky až propisky. Už teď se zdá, že dokázaly i řádně vyzrát. Chtěl bych se vás tedy zeptat, zda byste při jarním řezu takovéto mladé sazenice zastřihnul na dvě očka nebo již nechal. Za odpověď děkuji.

Pokud sazenice mají dostatečně dlouhé letorosty (nyní je to už vlastně réví), které jsou vyzrálé až nad úroveň výšky budoucího kmínku, není nutno je sestřihávat na dvě očka. V předjaří můžete svislé pruty réví buď ohnout nebo zastřihnout v potřebné výšce a necháte rašit nové výhony z oček už nad nově založeným kmínkem. Protože ale nevíme, jak silné budou v zimě mrazy, pro jistotu bych doporučil přibližně v období Vánoc kolem paty keříků nakopčit asi 30 cm vysoké hliněné kopečky (růvky), které spolehlivě ochrání spodní očka keříků před vymrznutím. Takže pokud by réví vlivem kruté zimy zmrzlo, budete mít jistotu, že zapěstujete kmínky z těchto spodních ochráněných oček.

Moc děkuji za radu, udělám to podle Vaší rady.

Skutočné skvelá stránka a zaujímavé čítanie. Z každého riadku je cítiť nadšenie a vášeň k hroznu. Prajem dostatok energie a chuti ďalej sa deliť o svoje skúsenosti pri pestovaní révy. Všetko dobré.

Děkuji Vám Marku za milá slova a přeji Vám také vše nejlepší!

Dobrý den,
mám obdobné problémy s jarním úhynem sazenic, které uvádíte na fóru "O révě", tak jsem se nechal inspirovat a nově nakoupené sazenice jsem dal do velkých kontejnerů (květináčů). Zatím pěkně rostou, mám je na trochu zastíněném místě, ale s blížící se zimou přemýšlím, co s nimi do jara udělat. Prosím o radu, jak máte zajištěno zdárné přečkání zimy. Sazenice máte pod střechou v chladné místnosti nebo s kontejnerem venku v zemi a nakopčené? Děkuji za radu a názor. Ještě příští rok bych je chtěl nechat zakořeňovat.

Přesně jak píšete, celý první rok nechávám sazenice v květináčích (4 litrových kontejnerech). Květináče jsou umístěné venku a zapuštěné v zemi až do zimy, velmi často i přes celou zimu. Když je hlášen příchod silných mrazů a je sníh, tak na tyto zapuštěné kontejnery jednoduše naházím velkou hromadu sněhu. Ač se to nezdá, sníh je dobrý tepelný izolant. Pokud sníh není anebo pokud jsou hlášeny dlouhodobé kruté mrazy pod -20°C, tak květináče ze země vytáhnu a přemístím je do sklípku, kde bývá lehce nad nulou. Pozor – při vytahování nesmí být v zemi květináče přimrzlé, pak to jde velmi obtížně. Takhle to řeším v zimě. Obvykle začnou sazenice rašit koncem března. Jsou-li sazenice venku, je třeba dávat bedlivý pozor na jarní přízemní mrazíky. Ty jsou nebezpečnější, než mrazy zimní, protože zlikvidují zeleně narašené pupeny. Takže když se blíží období nočních a ranních přímrazků, opět stěhuji květináčové sazenice do sklípku. Do volné půdy vysazuji sazenice až po zmrzlých, což je u nás v Pošumaví nejméně po polovině května. Chystám se o této "květináčové procedůře" napsat cosi podrobnějšího formou příspěvku na stránkách, ale nějak mi nezbývá čas toto už delší dobu rozpracované dílko dokončit.

To s těmi -20°C, viz. můj předešlý komentář, jsme nadsadil, omlouvám se. Snažím se sazenice chránit už při nižších mrazech zhruba kolem -10 až -15°C. Platí v tomto zásada, že starostlivější péče se vyplácí :-)

Děkuji za informace, jak vidím, není to jednoduché sazenice uchránit. Jen by mně zajímalo, jak je vytáhnete bez poškození ze zmrzlé okolní země. Podrobnější popis, který plánujete, by se skutečně hodil.